Věnováno památce našich předků

Sokol Dašice

Sokol byl v Dašicích založen v roce 1888. To je 26 let po založení Sokola v Čechách. K prvnímu vystoupení Sokolů v Dašicích však dochází pravděpodobně již v roce 1878, když nově utvořený hasičský sbor uspořádal cvičení, jehož se zúčastnili Sokolové z Hradce Králové. Jejich kroje a chování tehdy velmi zaujalo dvanáctiletého J. Košťála, který se od té doby začal o Sokol zajímat. Hodně informací sehnal, když byl na „handlu“ v Lanškrouně. Zde, v německém městě, se dozvěděl o zásadách Sokola, jeho myšlenkách a jeho snažení. Další informace získává za svého pobytu v Praze.

V Dašicích však nenacházel podporu pro svoji snahu. Tu paradoxně přispěla k věci městská kapela. Roku 1888 přišel do Dašic za kapelníka Josef Horký, jenž si přál, aby hudba měla vhodný stejnokroj a propagoval sokolský. Zároveň bylo pracováno na tom, aby byl založen Sokol. Mezi zakladatele patřili br. Šura (správce cukrovaru), F. Klapka, J. Roček, J. Malíř z Kostěnic, F. Pírko, A. Holý aj. Upravily se vypůjčené stanovy, schváleny byly v srpnu 1888 a hned nato byla uspořádána valná hromada, na které bylo přítomno 24 členů.

Spolek však neměl cvičitele, místnost ani nářadí. Tělocvična byla nalezena v sále v Radnici, první nářadí daroval F. Pírko. V létě se cvičilo na zahradě hostince „U zeleného stromu“. Bradla i hrazdu zhotovil pan Vápeník. 25. května roku 1889 již jednota vystoupila v krojích ve Veské. V té době měl Sokol v Čechách 185 jednot. Roku 1890 se stává cvičitelem br. B. Steinhauser, který se vyznamenal jako učitel a vychoval své další nástupce. Jednota se zúčastnila téměř všech veřejných okrskových a župních vystoupení. V tomto roce 22. června se koná první cvičení v Dašicích v místním městském sadě. Cvičení dopadlo dobře, uspokojilo členstvo jak morálně, tak finančně a povzneslo vážnost spolku v očích veřejnosti.

Roku 1910 při závodech jednotlivců v nižším oddělení se z 98 účastníků umístil br. František Vondráček na sedmém místě a br. J. Karas na desátém. Do roku 1913 se členové zúčastnili všech sletů, kromě prvního. Mezi první starosty jednoty patřili br. Kodeš, Kubánek, J. Prokeš, MUDr. Liebich, J. Košťál, J. Křičenský. Na návrh F. Vondráčka byl v roce 1902 ustanoven vzdělávací odbor. Ženský odbor byl ustanoven v roce 1909. Prvními funkcionářkami byly K. Horníková, A. Šmídová, Z. Rejfková.

Dlouhá léta působil v Dašicích pěvecký kroužek, který byl v roce 1911 přeměněn na Pěvecký sbor Sokola s počtem 18 členů. V roce 1913 bylo v Sokole celkem 143 členů a spolek oslavil 25. výročí činnosti sletem Východočeské župy v Dašicích. V roce 1914 se sletu v Brně účastní 5 cvičenek z Dašic. Ve válečném roce 1917 je starostou br. Josef Křičenský, náčelníkem František Vondráček, jednatelkou B. Stará, ve výboru G. Fialová a M. Křičenská. Celkem bylo 113 členů.

V roce 1921 byl zde slet žactva a dorostu, který trval tři dny. 25. června se uskutečnila okrsková akademie v městském sále. Na soutěži dorostenců asi ze stovky účastníků byl na druhém místě F. Kamarádek z Dašic. V soutěži v házené místní dorostenci obsadili čtvrté místo z 24 družstev. Při cvičení na nářadí cvičilo 64 cvičenců z 11 jednot. Místní družstvo se umístilo na třetím místě z 41. Mezi jmény účastníků se objevují jména K. Ludvík, V. Václavík, K. Jelínek, O. Vomáčka, Z. Šafář. Konaly se besídky a přednášky. V roce 1924 zde byly závody žen ve hrách a zpěvu. Z jedenácti družstev se Dašice dělily o II. cenu. Ve zpěvu byly výborné. Od roku 1928 existuje i odbor házené dorostu. V roce 1929 spolupracují Sokolové s hasiči při protipovodňových opatřeních při tání ledů. Je v činnosti i oddíl odbíjené, členy jsou br. Deml, Miroslav Křičenský, M. Ludvík, J. Klička, M. Jeníček, J. Nebeský, Oldřich Valský.

Sokolové mají spolu s hasiči i pořadatelskou službu při návštěvě presidenta T. G. Masaryka v Dašicích. Starostou jednoty je v té době br. J. Huráň. V roce 1930 je ustanoveno mužstvo házené mužů - br. Bolomský, Š. Celner, J. Jelínek, J. Huráň, O. Seidl, J. Prášek, O. Kudrna. Vedoucími byli Koubek a Š. Celner. Roku 1931 bylo rozhodnuto, že příštího sletu se mohou zúčastnit pouze ti, kdo splní docházku do cvičení na 70% a v roce 1932 na 90 %. Upravuje se hřiště Pod vodárnou, naváží se písek do doskočiště, br. Svoboda nabízí kosatce a hyacinty na osázení areálu. Dne 6. srpna je uspořádán program v odbíjené i házené.

V roce 1932 při zkouškách sletových prostných všichni cvičenci prošli. V dorostu je zmínka o Václavu Krupkovi a Miroslavu Křičenském. V témž roce je uspořádána besídka v zahradě hotelu „U cukrovaru“ s přednáškou J. S. Touce o Praze. K uctění památky M. Tyrše vyzývá SK Sparta - Sokol k uspořádání lehkoatletických závodů v přetahování lanem, pětiboji, zvedání břemen, soutěži v tenisu, házené a odbíjené. Ve výboru Sokola se objevují jména - starosta A. Opočenský, náčelník František Vondráček, vzdělavatel J. S. Touc, F. Valášek, L. Kubánek, B. Balcar, náčelnice M. Šmídová, M. Vondráčková, L. Borovcová, K. Veselá, B. Studničková, A. Rychlíková.

V dorostu i žactvu se v této době schází až 50 cvičenců. V roce 1933 pro velké mrazy nebylo možno cvičit. Okrskové cvičení bylo v Turově, žactvo se na cvičení vezlo na žebřiňáku.

Br. František Vondráček rezignuje na funkci náčelníka ze zdravotních důvodů. Pracoval ve funkci 30 let. Za něho byl zvolen Jan Vomáčka. V roce 1934 je v provozu lesní tábor na Vysokém Chvojně (28.července až 4. srpna) pod vedením B. a J. Salavcových.

V této době se navrhuje koupě pušky pro výcvik členů. Jedná se i o prominutí placení členských příspěvků pro členy, kteří řádně cvičí a nemají na jejich zaplacení. V roce 1935 je okrskové cvičení v Dašicích. Závodů v střelbě ve Vysokém Mýtě se účastnil Vl. Liebich. Žáků stále chodí kolem šedesáti. V roce 1936 se Sokolové zúčastňují odhalení pamětní desky T. G. Masaryka v Dašicích a na Legionářské akademii. 19. července jsou uspořádány plavecké závody mládeže, žactva i dorostu, i jízda na kole na prkně přes řeku a závody na sudech. V této době se snižuje účast na cvičení. Zasedají společně cvičitelské sbory - V. Liebich, J. Máslo, M. Koubek, MUDr. Roček, J. Vomáčka, V. Hepner, A. Rychlíková, B. Balcarová, M Vondráčková, A. Juříčková, V. Jiroutová, M. Kličková.

V roce 1937 se začíná uvažovat o stavbě sokolovny. Koná se sraz jednoty v hotelu „U cukrovaru“. V programu byl proslov, vztyčení vlajky, muži soutěžili v hodu granátem a střelbě z pušky. Po zpěvu Kdož jste Boží bojovníci byla na závěr spuštěna vlajka. Uskutečnila se i beseda k narozeninám prezidenta Dr. E. Beneše s proslovem br. A. Opočenského.

V roce 1938 se konají přípravy na slet. Na obrázku je návrh lícu a rubu praporu dašického Sokola s letopočty 1888-1938. V originále jde o kresby barevnou tužkou na pauzovacím papíru, každý ze dvou obrázků má rozměr papíru 255 x 205 mm. Při okrajích (zde neuvedeno) jsou nalepené kolkové známky o hodnotě 1 koruny a otisky razítka Zemského úřadu v Praze, datováno 7. V. 1938. Nepodařilo se zjistit, zda byly tyto návrhy realizované.

13. dubna 1941 byla činnost Sokola pozastavena.

Po válce, hned 12. května 1945 byla činnost Sokola opět obnovena. Dne 25. května je pozvána Sparta Dašice ke schůzi o utvoření jednotné organizace tělovýchovy. 16. června je nalezen prapor Sokola Dašice v Nové Vsi u Jablonce n. N. (Není známo, zda je jedná o prapor viz vyobrazení výše). Organizačně přecházejí atleti od 1.1.1946 ze Sparty do Sokola. Ve výboru se objevují jména Fr. Tuček, Fr. Vondráček, J. Kuchař, J. Vomáčka, Fr. Holec, Mil. Koubek, J. Macek, K. Sazima, Fr. Novák, Fr. Horník, Vl. Hruša, B. Borovec, MVDr. Roček, A. Rychlíková, R. Balcarová, V. Tučková, Z. Racková. Na akademii kromě cvičení tančily ženy Slezskou besedu.

V této době byl slavnostní kroj žen „Libuše“ nahrazen slušivým béžovým vlněným kostýmem s lodenovou hnědou pláštěnkou. Pro všechny složky je nabídnut nový typ sportovního olivově zeleného vycházkového kroje. Tyto vkusné kroje se setkaly s oblibou u všeho členstva. Dlouhou tradici měly v Sokole i „Šibřinky“ (taneční zábava) a „Podávky“ (humoristický časopis).

V letech 1947-1948 probíhá nácvik skladeb na první poválečný slet v Praze. Na sletu početná účast cvičenců a ještě hojnější v průvodu Prahou. Pro necvičící bylo přiděleno 57 vstupenek. 23.listopadu bylo veřejné vystoupení v Radnici, 22. prosince došlo k hospodářskému sloučení se Spartou Dašice. V letech 1947, 1948 a 1949 byl pořádán letní tábor pro žactvo a dorost ve Vysokém Chvojně.

V roce 1949 se uskutečnil přebor dorostu v lehké atletice okrsku v Dašicích. Cvičitelem po L. Balcarovi se stal Z. Mimra, který později emigroval do Ameriky. Za Sokol Dašice zvítězil v krajských přeborech dorostu R. Bareš, který jako mladší dorostenec dosáhl výkonů 7,3 s na 60 m a 623 cm v dálce. Později závodil v Dukle Karlovy Vary a reprezentoval ČSSR v atletice. V roce 1950 končí svoji činnost Sokol a vzniká Tělovýchovná jednota Sokol Dašice, která v tradici pokračuje. Náčelník Fr. Tuček, náčelnice V. Tučková, oddíl kopané vede Nechvíle, Fajl, žáky cvičí Půhoný, Macek, žákyně R. Balcarová, košíková, atletika Kubánek, zapisovatel St. Kulhánek.

Na vázaných vkladech Sokol přišel o 270 000,- Kč ze stavebního fondu na sokolovnu. Tím končí šedesátileté působení Sokola v Dašicích. Vzpomněli jsme obětavých mužů a žen, kteří věnovali svůj volný čas sokolské myšlence bez nároku na odměnu. Díky a uznání jim tak předáváme alespoň dnes ve vzpomínkách.

 

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode