Věnováno památce našich předků

Jaroslav V. Strniště

spisovatel, novinář
* 14. dubna 1917 - Dašice
† 2. května 2004 - Praha

Bratr hudebního skladatele Jiřího Strniště. Narodil se v Dašicích, mládí však již prožil v Lomnici nad Popelkou, kde jeho rodiče koupili dům, v němž později provozovali obchod se střižním zbožím. Jaroslav v Lomnici dokončil obecnou školu, navštěvoval i měšťanskou školu a na jeden rok odejel na tzv. výměnu do Liberce, aby se zdokonalil v němčině. Pak studoval na obchodní akademii v Jablonci nad Nisou a studia dokončil na obchodní akademii v Hradci Králové.

Po studiu byl zaměstnán v lomnické spořitelně, odkud se dostal do Živnostenské banky v Praze. Jeho touhou však byla novinařina, a tak z bankovnictví utekl do Národní politiky. Z těchto novin přešel později do Čs. tiskové kanceláře, odkud byl však v padesátých letech vyhozen. Poté pracoval v Lidové demokracii, v Parku kultury, v době politického uvolnění v šedesátých letech krátce v Čs. rozhlasu a jeden rok byl také ředitelem Divadla na Slupi. Pak znovu přešel do Čs. tiskové kanceláře.

V době pražského jara v roce 1968 spoluzakládal Společnost pro lidská práva a stal se členem Klubu angažovaných nestraníků. V době tzv. „normalizace“ byl znovu z ČTK vyhozen a dva roky vězněn v Ruzyni. Po návratu z vězení se už nemohl vrátit k novinářské profesi, a tak „zakotvil“ u stavební firmy jako přidavač, betonář a železář. U firmy ovšem založil závodní časopis. Později se dostal do Čs. vědecké společnosti v Praze, kde pracoval jako archivář a v důchodovém věku ještě jako vrátný v jejím ústředí.

Jeho první knihou byl román „Luk a šíp“, který vydal v roce 1943 nakladatel L. Mazáč v Praze. Druhý román „Magnolie“ vyšel v roce 1944 v nakladatelství J. R. Vilímek v Praze a v témže roce vytiskli ve Zlíně jeho román z čínského prostředí „Oblak bloudí nad květem hlohu“. V roce 1945 vydal L. Janů v Praze další román „Andělé také umírají“, v roce 1946 vyšel v nakladatelství L. Bluny román „Černý pavouk“, který se odehrává v době rozvratu země a války. V roce 1947 vyšel ve Zlíně román z rudolfinské doby „Don Caesar“, pak ještě román „Čtyři a brus“. V době politického útlaku po roce 1948 psal J. V. Strniště jako řada dalších spisovatelů už pouze „do šuplíku“.

Když po roce 1989 připravil J. V. Strniště k vydání dva své romány „Tvé je království“ a „Páté kolo u vozu“, nakladatel bohužel zemřel a jiný se už nenašel... V románu „Tvé je království“ (byl vydán v roce 2004 až po autorově smrti) popisuje život kněze P. Jakuba Hrušky, který se vrací po dlouhých letech vyhnanství do pohraniční obce. Kostel ze 16. století je zpustlý, farnost rozvrácená. Kněze posiluje naděje, že kostel i farnost uvede co nejdříve do stavu milosti a aktivity, jak to znával z doby kaplanování. Vyprávění začíná neblahou dubnovou nocí roku 1949, kdy čistky a zavírání farností zažil na své kůži i mladý kněz. Úřady usilují, aby se jim zaprodal, použijí slibů, nadbíhání a nakonec zaútočí na kněze i prostřednictvím církevního tajemníka, kterého řídí StB. Páter Jakub opouští farnost a po letech zaměstnání v lese, v dole i jinde, ale utvrzený ve víře, se vrací, aby znovu hlásal, že život je těžký, ale že přítomnost lásky je to jediné, na čem záleží. V románu „Páté kolo u vozu“, který má autobiografické rysy, zachycuje autor novináře, který se snažil uplatnit své představy o životě. Vypráví o jeho prohrách, zklamáních i drobných satisfakcích, o jeho nehrdinském, ale opravdovém úsilí. Základní myšlenka díla je zarámovaná mottem: Inu je dobře mít ideály, ale pověz, jak je ubránit.

 

(S použitím textu článku: Vladimír Mikule, JAROSLAV V. STRNIŠTĚ, Lomnické noviny, leden 2003, str. 11)

 

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode