Věnováno památce našich předků

Dašice v období 14. až 17. století

Hodnověrné písemné zprávy nám osvětlují minulost Dašic až teprve od počátku 14. století. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Dašicích je z roku 1318, kdy se připomíná Blažej z Dašic. Od roku 1349 je doložena existence kostela a tvrze chráněné dokola vodou. V těsné blízkosti Dašic jsou v té době samostatné vesnice Hedčany a Babín. O Hedčanech se předpokládá, že byly osazeny někdy v době Břetislava I. polskými zajatci. O Babíně víme jen tolik, že se zde k roku 1398 připomíná Jan Tele z Dašic na Babíně. V 15. století se Babín stal předměstím Dašic.

Od konce 15. století se v sousedství Dašic začíná vytvářet nové velké panství pánů z Pernštejna. Moravský šlechtic Vilém z Pernštejna se usazuje v Pardubicích a začíná zcelovat své panství Kunětihorské a Pardubické. Dašice se počátkem 16. století stávají určitou překážkou zcelovacích snah pánů z Pernštejna. K prvnímu střetnutí došlo roku 1501, kdy Čeněk z Dašic byl pohnán pardubickými měšťany před soud, údajně proto, že nesprávně vybíral mýto v Dašicích a Kostěnicích. Smlouvou s Vilémem z Pernštejna se svých práv zřekl. Již o šest let později od něho Vilém z Pernštejna Dašice kupuje současně se sousedními Holicemi.

Nejstarší pardubický urbář podchycuje v Dašicích v této době 68 hospodářů, z nichž řada musela svou obživu doplňovat řemeslem. Obchodem žilo v Dašicích v této době okolo 400 až 450 osob. V blízkosti Dašic se rozlévaly tři velké rybníky - Velkolánský, Husojedský a Hajský. Nový majitel záhy obdarovává městečko novými výsadami. Roku 1513 je Dašickým propuštěna odúmrť a 1516 jim byla zrušena povinnost rozvážet zdarma ryby a dřeva k tarasům. Vláda Pernštejnů v Dašicích končí v roce 1560, kdy zadlužený Jaroslav z Pernštejna celé své panství prodává a Dašice se tak s celým panstvím stávají majetkem české královské koruny. Jedním z prvních projevů nové správy bylo, že k dašickému pivovaru, který patřil k panství, bylo obráceno osm krčem, které tak musely odebírat jeho pivo. Pravděpodobně v této době došlo také ke zřízení správcovství v Dašicích, které mělo usnadnit správu východní části panství. K tomuto hospodářskému obvodu náleželo 36 vesnic, mlýn a pivovar.

V následujících stoletích byly Dašice, podobně jako další města a obce v Čechách sužovány vleklými válečnými událostmi. Průchody vojsk ve třicetileté válce 1618 - 1648 (i později v dalších válkách v 18. a 19. století), povinnost poskytovat vojákům ubytování a stravu, mimořádné platby a dávky na válečné výdaje, to vše vyčerpávalo obyvatelstvo stejně jako cholera, mor a časté požáry. V roce 1635 prošli Dašicemi Sasové, 1638 byla obci opětně potvrzena stará privilegia a povoleny nové trhy, 1640 městečko zčásti vyhořelo a 1646 jim prošli Švédové, kteří dovršili předchozí zkázu. Koncem války bylo mezi 68 grunty napočítáno 25 spálených a pustých. Podle seznamu poddaných podle víry z roku 1651 žilo v Dašicích 344 osob bez dětí do deseti let. Následky třicetileté války se promítly i v neschopnosti obyvatelstva platit požadované peněžní dávky. Dašická městská rada, roku 1676 upomínána o zaplacení daní, odpověděla, že i když hrozila mnohým měšťanům vězením, nemají čím platit.

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode